Jak jsem psal návrh nové strategie TAČR
Píšu návrh, protože novou strategii Technologické agentury České republiky ještě musí musí schválit Předsednictvo TAČR, Rada pro výzkum, vývoj a inovace, pak musí projít meziresortním řízením přes všechna ministerstva, aby ji nakonec mohla schválit Vláda. Já ale svou finální verzi předal už teď a protože jsme na ní se všemi výše zmíněnými spolupracovali, doufám, že celým procesem už projde bez ztráty kytičky. Ale od začátku:
Jak se tohle stalo?
Vloni jsem napsal a zveřejnil novou strategii Sto skupin a nějak se to rozletělo do světa. Pár lidí ji sdílelo na sítích a někdo mi dokonce napsal, že ji přidal do svého předmětu na univerzitě jako příklad dobré praxe. A dostalo se to i k vedení TAČR.
Pak mě oslovil Martin Bunček, ředitel kanceláře TAČR. Technologická agentura (která podporuje výzkum, vývoj a inovace v Česku částkou cca 4,6 mld ročně) potřebuje novou strategii na příštích 10 let a líbila se jim srozumitelnost a lehkost té, kterou jsem napsal pro Sto skupin. Proto se mi ozvali.
Velká výzva a ohromná zodpovědnost. Takhle složitou věc jsem ještě nepsal. Ale viděno zpětně - jsem moc rád, že jsem na to kývnul.
Co je vlastně strategie?
Záleží na kontextu. Třeba tady je moje strategie na poznávání nového města, když cestuju:
Jdu do první kavárny, kterou najdu na mapě
Dám si kafe a zeptám se obsluhy, jaká další místa nebo akce tady stojí za návštěvu
Vydám se na místo podle jejich doporučení a zopakuju kroky 1 a 2
Takhle řetězím doporučení od místňáků a prozkoumávám město, dokud mě to baví. Vždycky říkám, že nechci doporučení pro turisty, ale místa, kam oni sami chodí. A když ve městě nejsou kavárny, stejná strategie funguje i s půjčovnami motorek.
Obecně se dá říct, že:
Strategie je odpověď na otázku: Jak nejlépe můžeme investovat peníze a čas, abychom vyřešili konkrétní problém?
Strategii na prozkoumávání města nemusím mít ani napsanou, ale firemní strategie jsou pochopitelně trochu složitější. Každá by měla mít správné zarámování situace, definici problému, silnou misi a vizi (ty by už organizace měla mít, ale často se s nimi nedá moc pracovat a je potřeba je taky upravit), jasně definované kroky a další věci. Navíc taky mechanismy k tomu, jak se mise, vize a strategie vyhodnocují a upravují v čase, kdo je za co zodpovědný atd. Pro ilustraci snad stačí.
Jak jsme na to šli
Zodpovědně. Proto to trvalo tak dlouho. Součástí procesu bylo:
📌 Několik úvodních konzultací s Martinem a Evou
📌 Studium pár desítek oficiálních dokumentů a podkladů dalších grantových agentur mj. v Británii, ve Švédsku nebo Nizozemsku
📌 Patnáct expertních rozhovorů (další lidi z TAČR, ministerstev, výzkumné rady, inovačních center atd.)
📌 Dva workshopy s týmem TAČR (první na misi a vizi, druhý na strategii a projekty)
📌 Dvě konzultace s ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou
📌 Deset pracovních verzí nové mise, vize a strategie TAČR
Za mě finální jedenáctá verze má 15 stránek a skutečně jsem před ní napsal deset pracovních, které jsme postupně testovali a editovali, až jsme došli k té poslední. Nebyly tak dlouhé - první byla jen na stránku - ale postupně jsme si schvalovali další a další sekce, až to v jednu chvíli bylo na 18 stran.
V poslední verzi jsem vyškrtal pár duplicit a udělal de-facto jazykovou korekturu, aby se to líp četlo a voila - zhublo to o tři stránky. I tak je to za mě moc. Můj ideál by byl tři stránky celkem, ale museli jsme respektovat komplexitu situace a taky formální strukturu, kterou státní dokumenty musí mít.
Nejradši bych sem dal rovnou odkaz, ale nemůžu - dokud strategii TAČR nechválí Vláda, není oficiální. Ale dám pak vědět.
Z čeho mám radost
Největší z toho, že se nám ve strategii podařilo odpovědět na ty nejdůležitější otázky:
Na co by se měl TAČR soustředit dlouhodobě v horizontu 10 let?
Na co by se měl TAČR soustředit příští dva roky?
Jak může TAČR zvýšit skutečný dopad podpory a zlepšit jeho měření?
Jak může TAČR zlepšit celý proces administrace a hodnocení projektů?
Jak bude TAČR průběžně strategii vyhodnocovat a upravovat?
Potom z toho, jak svobodně jsem tu strategii mohl psát. Eva s Martinem mi nechali hodně volnou ruku (díky za to!). A částečně to bylo i tím, že jako člověk zvenku nemám žádnou vlastní politickou agendu, kterou bych tlačil, takže pro mě bylo jednodušší pokládat nahlas dost složité otázky.
A nakonec mám radost z toho, že jsem se do toho dal. Vlastně mě nenapadá, kde jinde bych mohl takové zkušenosti nabrat.
Co bude dál?
Strategie TAČR snad projde celým schvalovacím procesem a začne platit někdy od konce letošního roku.
Já se vracím k ladění strategie vlastního inovačního studia, protože ta teď paradoxně naráží na velké změny na trhu a budeme ji muset upravit.
Zároveň testuju novou strategii fundraisingu Sto skupin, abychom mohli letos založit víc školek.
A zároveň mě Vítek Horký požádal, abych mu pomohl vytvořit strategii na to, jak zdvojnásobit startupovou ekonomiku v Česku. Dřív než v březnu se do toho nepustím, ale nemůžu se dočkat. Pořád věřím, že Česko potřebuje víc startupistů.
Pár otázek k zamyšlení
Vidím dva druhy lidí: Lidi s plánem a lidi bez plánu. Člověk nemusí mít strategii na všechno, ale rozdíl mezi nemám žádný plán a mám aspoň nějaký plán je nekonečně velký. Jak jste na to vy? Schválně:
Jaká je vaše vize a strategie pro letošní rok? Tj. co chcete (vize) a jak to dostanete (strategie)?
Jak by mohla vypadat vaše strategie pro posílení finančního zdraví, snížení stresu nebo zlepšení vztahů v rodině?
Kam přesně jste za poslední měsíc poslali nejvíc času a energie?
Má to výsledky? Funguje to? Má smysl v tom pokračovat?
Pokud ano, jak toho můžete využít?
Pokud ne, jaké další máte možnosti? Jak by vypadala jiná strategie?
Pro osobní misi, vizi a strategii doporučuju Future Authoring Program od Petersona nebo Simona Sinek: Find Your Why. Překvapivě super je taky roční review od Chrise Williamsona.
A pokud se chcete zamyslet nad nějakou složitější strategií, ozvěte se mi.
Tož tak.
Krásný den!
🌷
PS: Poděkování
Díky moc Martinovi Bunčekovi za oslovení a možnost pracovat na strategii TAČR. V životě bych neřekl, že budu psát strategii, která ovlivní 46 miliard korun (!) v investicích do inovací a kterou bude schvalovat Vláda.
Velké díky Evě Brožové za spolupráci na celém textu a trpělivost při vysvětlování toho, jak TAČR funguje. Člověk nemůže jen tak sednout ke stolu a napsat strategii existující organizace, aniž by chápal její fungování a historii. Bez Evy a jejích zkušeností by to trvalo rok.
Další velké díky ministryni pro vědu, výzkum a inovace Heleně Langšádlové. Za první konzultaci ve Sněmovně (myslel jsem že bude stačit jedna). Pak za to, když řekla “Pojďme se na to potkat znovu, tohle je fakt důležitý.” A nakonec za anděla k narozeninám.
A díky dalším desítkám lidí, se kterými jsem měl rozhovory, dávali mi zpětnou vazbu, posílali podklady, studie a inspiraci ze zahraničí.