Uff, čas letí. Dnes je to 8 let od okamžiku, kdy jsem založil Q Designers. Myslím že jsme prošli třemi velkými změnami a z každé mám nějaké poučení. Tady jsou:
1. Naivní optimismus
Na začátku jsem si přál malé inovační studio, které dělá velké věci. Nakonec to tak dopadlo, ale prvních pár let nám to vycházelo spíš náhodou než "by design".
Viděno zpětně, nemůžu uvěřit že nás (bandu absolutních zelenáčů) nechala IKEA postavit jeden ze svých business modelů v CEE regionu. Doteď si vzpomínám, jak jsem se bál, abych byl vždycky aspoň o krok napřed. Týden před prvním ideačním workshopem jsem studoval, jak se ideační workshop vlastně dělá. Ale odmakali jsme si to. Druhý život nábytku funguje v Česku, Slovensku i Maďarsku dodnes a má neuvěřitelné výsledky. Od té doby jsme ho s IKEA dvakrát "refreshli" a teď přes něj každý rok lidi prodají přes 100 000 kusů nábytku.
Díky IKEA za takovou příležitost. Nemuselo to vyjít - ještě jsme na to neměli zkušenosti - a o to víc si téhle šance vážím.
2. Profesionalizace ad absurdum
V téhle fázi jsem přečetl asi stovku knížek o designu, výzkumu, businessu, marketingu, psychologii, sociologii, o vedení lidí, budování organizací a všem dalším, co jsme nutně potřebovali vědět. Řídil jsem se pravidlem od Tima Ferrise "Learning Just in Time" a hltal všechno. Bylo potřeba zajistit, že první úspěch nebyla jen náhoda, která už se nebude opakovat.
Přesně v tu chvíli přišel Jan Jelínek a pomohl mi podívat se na věci systematicky. Postavili jsme první model procesního řízení, rozdělili jsme role, nabrali další lidi, zdokumentovali inovační proces... Najednou jsme řídili X projektů a týmů a poprvé jsme museli organizovat vlastní organizaci.
Tahle fáze byla extrémně důležitá a těžím z ní dodnes. Ale místy jsme to přehnali. Hodně procesů, hodně pravidel, málo svobody. V téhle fázi jsme se Spořkou postavili Den pro školu.
Ze Dne pro školu mám velkou radost, ale viděno zpětně, nemuselo to být tak náročné. Ještě nám chyběla lehkost.
3. Inovace s lehkostí
V téhle fázi jsme teď. A bez naivního optimismu a profesionalizace ad absurdum se sem nedá dostat. Potřebujete zkušenosti a nijak to neokecáte.
Došlo mi že lehkost je pro design inovací (a pro život obecně) naprosto zásadní. Někdy potřebujete naivní optimismus a jít do věcí po hlavě, jindy potřebujete rigorózní proces a profesionalitu. Ale pokud se zaseknete v jednom nebo v druhém, nezvládnete to. Nebo to ani nebudete chtít zvládnout.
Naivní optimismus narazí na realitu. Natlučete si.
Profesionalita ad absurdum není udržitelná. Vyhoříte.
Inovace a život s lehkostí jsou cesta.
S tímhle přístupem stavíme Sto skupin. Kdybych v sobě neměl kus naivního optimisty, nikdy bych se do toho nepustil. Postavit stovku školek prostě chce trochu naivity. Zároveň ale platí, že kdybych se nemohl opřít o mraky zkušeností, fungující procesy a profesionální tým, taky bychom to nezvládli.
Sto skupin jsme se naštěstí rozhodli založit ve chvíli, kdy už jsme uměli obojí. Ale jak jsme se k tomu dostali?
Začali jsme říkat ne
❗️Ne projektům, které jsou "Setup to Fail" už od začátku.
❗️Ne lidem, se kterými nechceme dělat.
❗️Ne podmínkám, za kterých nemůžete odvést skvělou práci.
Razíme vlastní cestu. Tak dva roky nazpět jsme začali ne říkat systematicky a teď vidím, že bez toho bychom se k lehkosti nikdy nedostali.
Není to zadarmo. Vloni jsme jeden krásný projekt nedostali, protože jsme "příliš progresivní a máme vlastní hlavu".
Díky za tuhle zpětnou vazbu. Přesně takoví jsme.
Rádi pomáháme stavět skvělé věci. Ale pokud po nás budete chtít nesmysl, řekneme vám to. A platí to i obráceně.
Fair Play
Potřebujete postavit něco nového a hledáte fér parťáka?
Jsme tady.
Ale pozor - jako fér parťák vám budeme říkat pravdu, i když ji nikdo z nás nebude chtít slyšet. Některé věci je totiž lepší nedělat a vzít si radši volno.
Od začátku věřím tomu, že pokud se upřímně snažíte řešit problém, který vás přesahuje, ostatní se přidají a pomůžou vám. Pokud jste ve fázi naivního optimismu, pomůžou vám se poučit. Pokud jste ve fázi profesionalizace, pomůžou vám najít lehkost. A pokud jste ji už našli, možná je načase abyste zas vy začali pomáhat ostatním.
Krásný den!
🌷
Uff, čas letí, to máš pravdu. Mám radost z tvé lehkosti, protože vidím, jak je těžké se k ní dopracovat :-)
Moc povedený článek👌🏻